Samson a Dalila

Velkoformátový obraz Samson a Dalila, zdroj fotografie: MF Plasy, inv. č. PY 121
Velkoformátový obraz Samson a Dalila (inv. č. PY 121)

Velkoformátový obraz Samson a Dalila bylo možné spatřit na výstavě Ferdinand V. Dobrotivý a umění jeho doby na Pražském hradě od června do září 2012. Od 20. dubna je toto dílo prezentováno na další výstavě pořádané Alšovou Jihočeskou galerii v Hlubové nad Vltavou s názvem Osvobození sentimentu. Podoby středoevropského romantismu a biedermaieru.

Tento skutečně impozantní obraz o rozměrech 277 na 330 cm je součástí původního Metternichovského mobiliárního fondu, jehož historie se započala odkoupením zrušeného cisterciáckého kláštera v Plasích od náboženského fondu v roce 1826. Známý kancléř Klement Václav Lothar Metternich se rozhodl koupit plaské panství, mimochodem velmi ekonomicky úspěšné až do zrušení kláštera v roce 1785, především kvůli pozemkům. Rozšířil tak vedle Kynžvartu svůj rodový majetek a v Plasích v kostele sv. Václava našel také místo svého posledního odpočinku.

O osudech obrazu víme zatím velmi málo, snad jen to, že byl určen pro místo a vlastně do dnešních dnů zdobí prostor nad krbem velkého sálu plaské prelatury, která se na dlouhá léta stala letním a příležitostným sídlem rodiny Metternichových.

Autorství obrazu není přesně určeno, ale autoři zmiňované výstavy o Ferdinandu V. usuzují na mistra vídeňského klasicismu Heinricha Fügera (1751 – 1818). Heinrich Füger byl čelní představitel vídeňského akademického klasicismu a rovněž člen a posléze ředitel vídeňské akademie výtvarných umění. Pracoval pro císařskou rodinu a významné rodiny působící u vídeňského dvora, např. také pro Kounice. Souvislost či jistou nitku vztahů můžeme hledat mezi vnučkou Václava Antonína Kounice, jmenovaného kancléřem ve Vídni v roce 1783, která se provdala za pozdějšího majitele plaského panství a kancléře Klementa Václava Lothara von Metternich. Toto mohla být jedna z cest jakými se obraz mohl dostat z vídeňské dílny H. Fügera do Plas a také jedna z indicií, která nás směřuje k Fügerově autorství. Antonín Kounic totiž jmenoval Fügera po svém nástupu na kancléřský post zástupcem ředitele vídeňské akademie výtvarných umění, tudíž se museli dobře znát.

[Prometheus] Fügerovo autorství je možná nejpatrnější při srovnání se známým obrazem z Lichtenšteinských sbírek Prométheus přináší oheň lidu. Tento obraz je datován rokem 1817.

Námět: Samson roztrhává pouta, kterými jej nechala svázat Dalila nevědouc, že jeho síla se skrývá ve vlasech. V Samsonovi a Dalile umělec dosáhl spojení ideálů malířství a sochařství. Ve středu kompozice stojí postava, která razantním gestem odráží trýznitele. Rozmístění figur v kruhu s použitým osvětlením evokuje silné dynamické pojetí prostoru (podobně i například Prometheus).

Datace: kolem roku 1800

Technika: olej na plátně v dřevěném zlaceném rámu

Rozměry: v. 227, š. 330 cm

Poznámka: Ztvárňování antických hrdinů a mýtů bylo pro vídeňský klasicismus a biedermaier poměrně typické. Jednalo se o jakési následováníhodné univerzální příklady chování ve společnosti. Superrealističnost malby či kresby byla především v první polovině 20. století považována za cosi bezduchého, bezinvenčního. Ještě odborný popis obrazu Samsona a Dalila z roku 1978 obsahuje výrazy jako např.: “Obraz nevalné úrovně“. V současné době však již s vysokou mírou objektivity musíme hovořit o mistrném uměleckém ztvárnění.

Literatura, informační zdroje:

SOJKA, Jaroslav a kol.; Ferdinad V Dobrotivý a umění jeho doby. Katalog ke stejnojmenné výstavě uskutečněné od 1. 6. 2012 do 9. 9. 2012 na Pražském hradě, Praha. Správa Pražského hradu. ISBN 978-80-86161-74-7.

AJG - výstava Osvobozování sentimentu